ALKOHOLJEMETALLIDSTVA!
Hip Hop Allstars open air festival
První ročník Hip Hop Allstars open air festivalu je minulostí. Už dnes se můžeme těšit na jeho pokračování, které nás, doufejme, na přes rok čeká. Jaký úspěch měl tento debutový festival, řazený do škatulky „hip hopová akce roku“? Zvládli organizátoři svou úlohu? Splnili hedlaineři očekávání? Co se jedlo a pilo? Nebo na co se extra koukalo? To a o maličko víc, se dozvíš v následujícím minireportu...
Den první
Pomyslné turnikety Hip Hop Allstars black music open air festivalu (HHA) byly otevřely 13. července 2007 v 15 hod SEČ v areálu Roudnického letiště. Pozemek vymezený pro akci zabíral plochu xx ha, což dokonale umožnilo splnit slib organizátorů, že se nepočítá s klasickými problémy s frontami na občerstvení a toalety. Prvním interpretem, který měl tu čest otevřít hlavní hudební 02 stage, byl DJ Abdul, patřící mezi Platinum Soul DJ’s. První rapová skupina nakráčela kolem páté v podobě Moja Reči ze Slovenska. Hodinu po nich se roudnickému publiku, poprvé v historii České republiky, předvedla dvoučlenná (Avicenne & Le Personne) francouzská partička Le Turf, která minimálně nadchla a rozehřála stovky vlažných hejsků v kšiltovkách, šátkách, kapucách nebo jen tak holých hlavách, postávajících pod pódiem. Ale to už jsme hodinu poté, kdy na svůj průměrný výkon lákají posluchače Pio Squad, v dřívějších dobách Jižní Pionýři. Viděl jsem je vystupovat na několika pražských akcích, takže shledávám, že nastal čas dotankovat mok a vyrazit prozkoumat rozlehlý areál.
Procházím kolem několika barů dokud nedocházím k Montana Graffitti Jamu, kde své mistrovské kvality předvádí několik členů berlínských crew. Nějaká fotos a jde se dále. Obří stan Street cinema klubu mě upoutává zajímavou nabídkou old schoolových nesmrtelných filmů (Rambo I., Acid House, White Widow a další). Nesmí chybět kultovní videa mapující hip hopový žánr (Red Bull BC One 2004, Style Wars, The history of Hip Hop atd.). Zrovinka běží akčňák se Silvestrem Stalonem, skouknu několik minut a nemarním čas. Honem pro pivo. Osvěžím rty a s úžasem pozoruji jakou rychlostí letí kovboj v kšiltovce, z býka v G City, na zem. Areál Gambrinusu obsahuje ještě horolezeckou dráhu, trampolínu a samozřejmě bárek. Na nic si netroufám a raději mířím na severozápadní stanoviště toalet. Po cestě stačím navštívit několik work shopů a také občerstvovací zařízení. Nacházím se pár desítek metrů od hlavní stage, takže ihned chytám rýmy známého Vece, jenž před sólovou dráhou působil v Troskách. Zní remixy hymen Hip Hop, Svyňa, nebo Čekám na deň.
S desátou hodinou přichází na pódium dvojka Nico Suave a Denyo. Protože Němčina nebyla mým oblíbeným jazykem na střední škole, natož dnes, hledám útočiště v Bubble stanu, jenž jednou denně mezi 20. a 22. hodinou prochází přestavbou, kvůli pravidelným breakedancovým show. Jdu akorát včas, přede mnou variují uskupení Defeat & Dicso Satelite vs. veleznámí kiNGS. Stačím dvě piva a už se blíží jedenáctá večerní. Vystoupí jedno z očekávání večera - The Beatnuts!! Čtyřmi zlatými deskami ověnčená legenda z Queensu vskutku ožívající pod oblohou roudnického letiště. MC Psycho Les rozdává svým flow radost do srdcí všech vydrživších účastníků. Probíhající retrospektiva všemi dosud vydanými alby této newyorské kapely s charakteristickým latinskoamerickým soundem nenechává nikoho na pochybách. The Beatnuts svůj zlatavý lesk neztrácí. Naopak potvrzují, že stále patří mezi hip hopové allstars ikony.
Bohužel, čas zastavit nelze, takže je po půlnoci pódium svěřeno dvěma sprosťákům ze Supercroo. Hugo Toxx a James Cole rozjíždí své až krajně neslušné vystoupení. To možná uchvátilo několik desítek náctiletých hopers v předních řadách, ale mě utvrdilo v přesvědčení, že podobnou pokleslou formu muziky může dělat kdokoli. Další dvě piva mě drží nad vodou při čekání na tu největší hvězdu dne! Kooal Keitha alias Dr. Octagona, Dr. Doooma nebo Mr. Nogatica. Dvaačtyřicetiletého rapera a producenta, co brázdí hip hopovou prérií přes dvacet let. Za svůj plodný život patřil do několika uskupení, např. Ultramagnetic MC’s, Ultra, Cenubites, KHM a jiných. V Roudnici jsme mohli Koola spatřit po boku jeho oblíbeného DJ Kuta Master Kurta a neznámého speciálního hosta. Nevšední DJ pro českou show zvolil známý převlek vousáče. Jeho falešný plnovous by mu mohl závidět sám Bedřich Engels! Ale to už jsme při nástupu Keithova alter ega. Tentokráte ve znamení „černého mstitele“. Už se nadechuje a spouští první rýmy. Značně prořídlý dav fans dává burácivým řevem najevo svou podporu. Show svižně utíká a mě utkvívají v paměti jen songy Masters of Illusion a We All over. Závěr svého pobytu Kool vyplňuje hodně dlouhým freestylem. Po „volném stylu“ následují slibované dárečky… Kool sahá do obří krabice a vyzývá veškeré dámské osazenstvo do první řady. Netrvá to ani minutu a vzduchem létají desítky kusů dámského spodního prádla velikosti XXL. Dokážete si asi představit co měl Newyorčan připraveno pro pánskou část kotle. Všemožné značky nejtvrdších porno časopisů a řadu DVD stejné tématiky. Poslední porno časáky a DVD dolétla ke svým majitelům a Koolovi Keithovi nezbylo než se s námi rozloučit. Ale my ho jen tak nepouštíme, vyřváváme jeho návrat, abychom si poslechli ještě několik lyrických skladeb z dřívějších produktivních let amerického MCho. Teď už je skutečný konec pátečních vystoupení. Svižným tempem odcházím z areálu a mířím do stanového městečka, kde mi potrvá ještě minimálně hodinu než usnu. Usínání mi znepříjemňuje DJ DoubleJ, obsadivší gramofonové přístroje hlavní stage a DJ Noir s DJ Jorgos War Trak Possem, kteří mixují jako o život v Bubble zone stanu.
Den druhý
Z neklidného spánku mě probouzí kolem osmé hodiny nesnesitelné vedro a nedýchatelnost. Stan, v němž se nacházím, se k ránu proměnil ve fóliovník a já na vlastní kůži pociťuji jak nepříjemně se v pařeništi cítí rajčata a okurky. Unavený a nevyspalý bořím svůj „skleník“ a jdu do auta. Válím se hodinu na sedačce a vážně přemýšlím. Má smysl zůstávat v pětatřicetistupňovém vedru na letišti celý den? Přičemž areál otevírá až v jedenáct a hlavní stage hraje od jedné, a to ještě Audiofesty, které jsem před měsícem shlédl jako supportery Naughty by Nature! Trvá mi to chvilenku a je rozhodnuto, odpichuji Forda z parkoviště a mastím si to na Prahu. Doma strávím nesnesitelně horké odpoledne u bazénu. Zatímco se jak malé dítě cachtám ve vodě, v Roudnici už vystoupili na hlavním stanovišti Navigators + Sixin Live, Tina + Live Band, Zverina a probíhá Nironic. No nic, nastal čas na návrat. Za slabou půl hodinku parkuji na stejném místě jako dopoledne. Je sedmá hodina večerní, takže Nironica za mikrofonem střídají Indy & La4. Gramec zůstává i nadále v rukou Wiche!! Usrkávám piviště a nechávám se unášet libozvučnými tóny Wichova gramofonu. Vstřebávám singly My 3, Hlasuju proti a Ještě pořád.
Jenže na pořád není nic, což víme všichni, a proto s kotlem vítám téměř kompletní grupu Tha Alkaholiks. Nečekaně se po boku avizovaného Tashe objevuje i J-Ro (vystupujíc bez nároku na honorář i letenky). Chybí jen DJ E-Swift. Ale i bez něj je koncert energický a řádně kořeněný. Možná je i lepší než listopadová show stejné skupiny v Roxy. Nemá cenu o tom mnoho přemýšlet, protože je třeba se soustředit na jiného MCho. Před HHA Čechům téměř neznámého rapera Papoose!! Člověka jenž v blízké budoucnosti vydá své debutové album The Nacirema Dream, na svém kontě má 17 mixtapů a spolupráci s lidmi jako Kool G Rap, Busta Rhymes, Jeannie Ortega nebo Akon. Jeho show mě pozitivně překvapuje, zejména nekonečné freestylové dovednosti tohoto devětadvacetiletého brooklynského rodáka. Který dle mnohých zasvěcených názorů patří k hip hopové budoucnosti jednadvacátého století. Po poslechu Alphabetical Slaughter mně nezbývá než souhlasit.
Po vynikajícím Papoosovi na pódium stoupají slovenští Kontrafakt. Tří členné uskupení v podobě Rytmuse, Ega a DJ Aneše špikuje svou show beatboxem a freestylem. Jejich vystoupení se mi hodně líbí a řekl bych, že z Československých interpretů na festivalu předvedli to nejlepší. Ještě před changem kapel stíhám rychlé dvě pivka a už vyhlížím Roll Deep. Zdaleka nepřichází ve své plné dvaceti členné formaci, ale jádro přetrvává: frontman Wiley alias Eskiboy, Target a Flow Dan. Celá Roudnice se noří do rytmů východolondýnské garage scény. Brzy pluji s davem na vlně britského grime, který místy připomíná ohraný mainstreem. I tak jsem spokojený, jenom to pivo by nemuselo být tak močopudné… Překlene hodina po skončení britské kapely a hlavní stage se naposledy během HHA halí do dýmu. Z něho vystupuje Guru, okamžitě sklízí od fanoušků hlasitý bordel. Zakládající člen ex-skupiny Gang starr, se vůbec poprvé českému publiku představil v listopadu roku 2005, kdy Roxy navštívil při svém turné k předposlední sólové desce Version 7.0: The Street Scriptures. Svou produktivitu nám dokazuje už po dvou letech, kdy máme to štěstí Guruho opět vidět a poslechnout si opět jeho nové album. Mimořádně zajímavý projekt Jazzmatazz vol. 4 s názvem Back to future těží z netradičního spojení hip hopu a jazzu. (Album mám a můžu jen doporučit.) Jazzový prvek při sobotním koncertu reprezentuje neznámí muzikant hrající na trubku. Při koncertu cením hlavně songy: xxx. Nic na plat, všechno jednou končí a Guruho vystoupení není výjimkou. Nečekám a polehoučku se odlepuji ze svého místečka v kotli. Mířím k autu, které pro tuto noc volím jako ubytovací zařízení. Usínám při zapnutém rádiu. Ráno sháním startovací kabely…, ale to už je jiný příběh.
Myslím si, že Hip Hop Allstars black music open air byl dobře zorganizovaný, rozlehlý areál skýtal návštěvníkům širokou škálu nejrůznější zábavy (work shopy, G-city, streetball, graffitti atd.) zároveň umožnil plynulý provoz toalet a občerstvení. Podařilo se také na dvoudenním line upu shromáždit kvalitní interprety různých stylů (R’n’B, grime, hip hop) a etnik. Celkově první ročník HHA shlédlo na čtyři tisíce návštěvníků. Celkem dobrý začátek pro budoucí pokračování tohoto hip hopového festivalu, nemyslíte? Uvidíme se za rok na dalším Allstars mejdanu!!!
20.červenec 07 | Štěpán Chládek
