Bittová si troufla na Janáčka
Každé setkání s touto osobností české alternativní scény je pro mne nezapomenutelným zážitkem a stejně tak i poslech všech jejich desek. Ať už se na nich prezentuje jako sólová umělkyně, nebo s některým z přizvaných hostů. Co se týče zatím jejího posledního alba ¨Iva Bittová a Škampovo kvarteto: Moravská lidová poezie v písních¨, tak s jeho koncertní podobou Iva a její doprovodné Škampovo kvarteto objíždí města naší republiky. Spojené státy, kam se chystá, si musí počkat na dva koncerty, které se uskuteční na konci dubna ve Philadelphii a newyorské Carnegie Hall, kde ji budou dělat společnost domácí jazz-rock-etno-popoví Bang On A Clan.
Nedávno se mi taky dostalo zpráv, že Iva a její synové Antonín a Matouš se na několik let za oceán i odstěhují (důvodem má být velice zajímavá pracovní nabídka, kterou Iva dostala). Nevím kdy přesně album vyšlo, ale já jsem ho od ní dostal už začátkem října na brněnském koncertě, kde vystupovala ve společném programu s německou cembalistkou Barbarou Marií Willi. Jde o zdánlivě nesourodou Janáčkovu sbírku 53 písní (76 minut), která je určitě pro jakéhokoliv interpreta tvrdým oříškem. Mě osobně už asi Iva ničím nepřekvapí.
V mé domácí sbírce mám už jejích dvanáct alb s různými hosty a musím příznat, že to, do čeho se pustila nyní, se dalo čekat. Ať už Iva vystupuje po boku bubeníka Pavla Fajta, kytaristy Vladimíra Václavka, cembalistky Barbary Marii Willi, dje Javase, nebo třeba experimentálního australského houslisty Jona Roseho, budete vždy cítit její sklony k vážné hudbě a opeře. Jestliže si budete novou desku Ivy Bittové pouštět vícekrát za sebou, tak vám pokaždé uvíznou v uších nějaké nové zajímavé detaily. Poslech její tvorby vzbuzuje u mnohých nadšení a pocity euforie, ale u některých i posměch a odsouzení. Projev této „provokativní“ zpěvačky je podle mne nenapodobitelný a její nadčasová díla budou pro několik generací těžkou originalitou. Doprovodné Škampovo kvarteto tvoří: Pavel Fisher (první housle), Jana Lukášová (druhé housle), Radim Semidubský (viola) a Lukáš Polák (violoncello).
Celkové hodnocení: 75%
16.březen 05 | Aleš Machů


















