SPRÁVNÝALKORYTMUS
Fotoreport z festivalu Lebeda
Rok 2009 se zatím jeví jako období plné nepříjemných událostí. Ekonomická krize stále ještě pokračuje, čekají nás, úplně zbytečně předčasné volby a pandemie nějaké speciálně modifikované chřipky pocházející se země tequily, obřích klobouků a meskalinu, zemřela jedna z gigantických hudebních ikon Michael Jackson, navíc mu byl prý ukraden jeho plastikový nos, stal se malér na jednom z nejlépe organizovaných festivalů ve střední Evropě a k tomu všemu čelíme počasí, jež Rudolf Hrušinský ohodnotil v jednom filmu podle slavné knižní předlohy větou: "tento způsob léta zdá se mi poněkud neštastným". Nicméně, Farma Rudimov nehodlá strávit celý rok bežnou prací bez jakýchkoli rozptýlení a Pohon musí taky alespoň občas vyrazit mimo beton, smog, přehulené kluby a napjatý civilizační ruch do míst, odkud velká část členů pochází.
Jelikož se konal druhý ročník se současným organizačním týmem projevily se během prvních hodin pátečního večera nedostatky, za něž se návštěvníkům ale i učinkujícím omlouváme. Bylo by naivní se domnívat, že po několika týdnech dešťových přeháněk a bouřek bude celý víkend hezké počasí. První kapky dopadly na louku v Rudimově několik hodin poté, co prohram na hlavním pódiu odstartovala Slovenská kapela Out of minD s půvabnou zpěvačkou. A pršet nepřestávalo. Ovšem kupodivu, lidi, kterých se sešlo poměrně dost, taky pařit nepřestávali. Celé dění se rozdělilo do tří zón. Hlavní pódium, kde z velké části hrály skupiny mimo plán, protože část kapel z nejrůznějších důvodů odřekla své vystoupení, Pohon stage, kde lidi rozebral zejména projekt Nasty No Stars v čele s Ghonzalesem a Babe LN, a bar, jež byl nejméně postižen bahenní kalamitou. Ta byla u obou pódií skutečně kritická. Nicméně, pařilo se. Déšt ustal až nad ránem, kdy jel pouze taneční stan, na nemž držel sonickou breakbeatovou pochodeň jako obvykle Kotlyk.
V sobotu ukázalo počasí svoji přívětivější tvář a ačkoli teplota byla spíše podzimní, bahno se nemnožilo. Odpolední program patřil v pohon stanu odlišným odnožím elektronické hudby v nejrůznějším provedení. Exceloval zejména zběsilý Ventolin, vesele zběsilý Don Juan Disco a démonický Papi Oil, který plynule oddělil denní show od té noční. Hlavní stage byla především o vystoupení novozélandských Te Ranga Tumua, jejichž vystoupení lze docela težce verbálne charakterizovat. Snad jen obecnou poznámkou, že každý člověk má i přes civilizační nános někde své kořeny, kterých se nezbaví a pokud si odmyslí detaily, vlastně jsou všechny stejné. Ostatně množství lidí před pódiem nasvědčovalo tomu, že to řadu návštěvníků nějakým způsobem oslovilo. Evolution Deja-Vu, headliner nočního programu hlavní stage, taky předvedli show, již nechyběla živočišnost a spoustu prvků ethno a world music. To vše ale nemělo nádech dávno zapomenutých rituálů a folklóru ale naopak háv dětí digitálního věku. Všemu vévodila angličtina, při niž by zřejmě rodilému mluvčímu cukal koutek úst. čili - dokonalý hudební celek. Le Pneumatiq ukázali, proč se poměrně často objevují na akcích pohonu. Máme je rádi. Dle zaplněného stanu jásajícího davu lze usuzovat, že po víkendu je mají rádi i návštěvníci rudimovského festivalu. Breakový a dubstepový epilog ukončil letošní ročník Lebedy. Určitě je nutno dodat ještě jednu věc. I přes anoncované headlinery se hlavními hvězdami se stali sami návštěvníci. Že přišli a že vydrželi...opravdu si toho nesmírně ceníme.
29.červenec 09 | Parabot
